15.6. Slunce a moře

Tak jak už jsem vyjmenovávala, Norové mají spoustu předností - všichni umí anglicky, řidiči jsou nadmíru slušní, vždy mě na přechodu (i mimo) pustí, pokud jdu po krajnici, tak přibrzdí, ale... Co se týče preference jízdy autem, jsou na tom hůře, než my. Od univerzity do centra vede jedna silnice. Tato silnice se navíc rekonstruuje, protože její kapacita nestačí. Staví se tunel. Jednoho rána jsem musela jet do centra autobusem. Autobus byl skoro prázdný a silnice totálně narvaná auty. Prostáli jsme v koloně asi půl hodiny. Že je to baví. A to mají autobus a vlak, který do centra jezdí. Má to sice tu výhodu, že o mě až úzkostlivě pečují a vyzvedávají mě autem přímo před kolejí, ale já bych těch pár kroků došla... Možná by místo tunelu stačilo používat více MHD. Navažme ale na zážitky ze včerejška. Včera jsem jela na orienťák s Arnem. Opět jsme si povídali na téma Norové. Norové mají rádi sport. Třeba fotbal. Sice jsou v něm dost špatní, takže na Euro nejeli, ale hrají ho. Všichni - kluci i holky. Na Euru nemají zastoupení, ale stejně fandí. Islanďanům, protože to jsou vlastně Norové. A protože jsou hustý a letos se tam poprvé dostali. A rozhodně nefandí Švédům. Jo a Arne taky zná Bauera a Soukalovou - tak jsem mu vysvětlila, že už se jmenuje Koukalová. Pak jsem mu vykládala, jak jsem si představovala, že zde budu každý den chodit plavat do moře. No a že jsem furt nešla, protože čekám na to, až bude teplo. A Arne trochu dotčeně odvětil - Vždyť je teplo! Tak jsem se zastyděla a s cílem moře jsem vyrazila běhat. Tohle jsem já. Zrovna neběžím, protože se fotím:

Sice nejdříve na druhou stranu a trochu se to protáhlo... No ale co má člověk dělat, když je tu tak hezky a nejlepší výhledy jsou na kopci:

A nevzdala jsem to a doběhla až k moři a realizovala svůj plán. Důkaz místo slibů:

Teda, no snažila jsem se trefit tak, abych aspoň trochu byla na snímku, ale moc se to nepovedlo. Ale ono fotit selfie na mobilu, když nechcete fotit přední kamerou jde dost těžko... Ale máte to i s filtrem:) Jo a někdo možná nevěří, že jsem v tom moři fakt byla, tak si, prosím, povšimněte, že mám opravdu mokré nohy! Ono by se to tedy mohlo zdát jako hračka "zaplavat" si v moři. Jenže. Tady bylo cca 12 stupňů (sic slunce) a voda měla tak 8. Takže na plavání to fakt nebylo - dvakrát jsem se tam ponořila. Zdáli mě pozorovali lidé v péřovkách...