26.6. A je tu konec. Nebo?

Tak abych svoje reporty nějak ukončila. Ano, Bodø jsem v neděli opustila. Skoro po měsíci. Na cestu jsem si zabalila vše, co jsem si přivezla a ještě něco navíc. Třeba taky toto:)

Poslední bílou noc jsem si moc neužila, neboť ve 2 ráno před mým oknem někdo začal nakládat auto - tak proč ne, když je světlo, žejo? Domů jsem dorazila celkem ok. Až na to, že jsem plánovala, že dorazím na letiště hodinu a čtvrt před odletem (neměla jsem check-in). Jenže - to jsem netušila, že zrovna bude v Bodø nějaký cyklistický závod... Takže nám zablokovali ulice a měli jsme zpoždění. Ale na takovém letišti jako je v Bodø to opravdu nevadí. Na check-in a skenování zavazadel stačilo 15 min. Takže jsem vše v pohodě stihla. Bohužel spoj byl dost nevhodný, s cca 7 hodinovým přestupem ve Stockholmu. A navíc ČSA mělo asi 2 hod zpoždění... Takže až doma ve 12 večer, jako na koni. Takže jedno dobrodružství skončilo, ale... Jasně, nebudu přece sedět doma. V pondělí tedy ano, ale hned v úterý jsem ve 4 ráno vstala jako rybička, abych mohla po 6 odlétat sem (pohled z mého okna 28.6.): Ano, jsem v Brexitu. Konkrétně ve středním Brexitu. Ale tentokráte ne na měsíc, ale jen do soboty...

Jo a nechci mít nějaké předsudky, ale... Prší. Měla jsem obavu, že mi nebude fungovat počítač, protože mají jiné zásuvky. K jídlu tu jdou koupit zejména a prakticky jen sendviče a kouhoutky v umyvadle máme 2 samostatné - na teplou a studenou. Prostě Británie. Jo a kdo to neuhodl, tak onen bílý prášek byl cukr!