čtvrtek 9. června 2016

9.6. Konference, Norové a autobusy

Čtvrtek byl dalším dnem konference. Pro mě to znamenalo brzké vstávání, abych mohla navigovat účastníky k registraci, na záchody, k šatně apod. Obsah konference asi znát nepotřebujete, jak je známo, nejdůležitější jsou kuloární řeči při přestávkách nebo při večeřích. Takže co bylo řečeno zajímavého. V zahraničí je běžnější se stěhovat z místa na místo, ze země do země. Usadíte se prostě tam, kde dostanete (nejlepší) místo. A váš partner/ka dělá to samé. Takže není výjimkou, že bydlíte s partnery úplně jinde (přestože máte děti) a jezdíte se navštěvovat. O vánocích, velikonocích, o letních prázdninách.... a mimo to tak 2x za semestr. Takže z maminek se stávají matky samoživitelky věku globalizace. A z jiného soudku - další fakta o Norech. Norové trpí ropnou krizí, protože jak známo, Norsko hodně těží ropu. Norové trpí také tím, že všichni chtějí vlastní byty a domy. Byty a domy jsou však drahé. A jsou každý rok dražší a dražší. Každý rok tak o 10 %. Takže mladí lidé jsou prostě ztracení. A další historka s místní dopravou. Na večeři do centra města jsem se rozhodla jet hromadnou, ne organizovaným busem. Říkala jsem si - autobus bude jezdit každých 5, 10 minut, není třeba hledat ani čas, ani místo odjezdu, to přece znám. Věděla jsem, kde je zastávka, bohužel mě nenapadlo, že zastávka je jen ve směru z města. Šla jsem tedy na jinou zastávku s představou, že přece musí nějaký bus v nejbližší době jet. Omyl. Bus číslo 4 jezdí jednou za hodinu (a řekla bych, že není jediný). Naštěstí se mi podařilo trefit se do poloviny intervalu, takže jsem čekala pouze 30 minut. A svítilo sluníčko, takže pohoda. Bohužel jsem ale přišla o vystoupení místní ženské bubenické formace. Večeře probíhala v týpí, které vypadalo asi takto:
V popředí se mi podařilo zachytit hodně citovanou vědkyni Susan Marlow:) Vevnitř to zase vypadalo takto:
A pak tam byl takový zvláštní útvar - ptačí peří, zbytky mrtvých ryb, sekera apod. Jeden z kolegů trefně poznamenal, že to jsou asi zbytky od naší večeře. Jo a ty zbytky byly přivěšeny na lustru:
Cestou domů jsem naštěstí využila organizované dopravy, takže mě nečekalo žádné překvapení. Jo a abych nezapomněla, prokletí elektronických čipů mě pronásleduje dále - že byste neuhádli, jak se vyhazuje odpad?

Žádné komentáře:

Okomentovat